Konec Britske kolonialni spravy
Soucasna krize v Somalsku ma dlouholete historicke koreny
sahajici ke konci 19. stoleti. Po odchodu
britske kolonialni spravy ze Somalska v roce 1960 se k moci dostava o sedm let
pozdeji president Shermarke, dosavadni premier. V roce 1969 je vsak zavrazden
generaly v cele se Saidem Barrem. Ten se vzapeti stava prezidentem a v ramci
socialistickeho programu zavadi nektere progresivni zmeny, tykajici se
predevsim vzdelavani. Nanestesti pretrvavaji mezikmenove rozepre a konflikty s
ostatnimi generali, ktere nedovoli dostatecny pokrok. V letech 1977 az 78 se
vlada generalu pokusi pripojit zpet somalske uzemi prirknute Brity na konci 19.
stoleti Etiopii v tak zvane Ogandeske valce. Zpocatku somalske jednotky
postupuji velmi rychle a efektivne. Zastavi je az nahla sovetska pomoc Etiopii,
dodavky zbrani, valecnych poradcu a treneru. Somalska armada je zatlacena zpet
a ztraci sovetskou podporu. Prezident Barre se tedy obraci smerem na zapad, kde
jako noveho mecenase poznava USA.
Ti davaji vladni garniture na stedre ekonomicke a vojenske pomoci kolem sta
milionu dolaru rocne. Vladni reformy vsak upadaji a ztraceji se v rostouci
korupci a potyckach generalisimu. Zeme se postupne dostava do
nekontrolovatelene humanitarni krize, determinujici tak vyvoj po roce 1989.
Boj generalisimu o moc po roce 1989
Po padu zelezne opony je
Barre svrzen a dochazi k ostrym bojum o moc mezi zbylymi generalisimi. Od
zacatku 90.let se situace stava naprosto neprehlednou, zeme je rozdrobena do
mnoha regionu, ktere si mezi sebou rozdelili generalove. Zeme je suzovana
jejich vzajemnym valcenim. Pocet civilnich obeti roste, v roce 1992 zemi suzuje
hladomor. Na pomoc prichazi zahranicni akteri, USA, UNISOOM a dalsi. Ponekud
uklidni situaci a v roce 1995 vetsina z mirovych jednotek odchazi.
Mezi sirokymi vrstavmi obyvatelstva se siri obliba
polonabozenskeho a polopolitickeho uskupeni Jednoty islamskych soudu, ktere po
15 let bojuje se zlovuli generalu. (ICU se pozdeji konsolidovalo jako domaci
politicko-nabozenska opozice vuci nove vznikle prechodne vlade za pomoci USA v
roce 2004 v Keni.) Toto uskupeni zavedlo nekolik islamsky ladenych opatreni,
prosazovalo zakaz pornografie, zakaz zapadni hudby apod. Na druhou stranu
dokazalo efektivne bojovat s libovuli generalu, ze kterych se stali zabijaci a
masovi vrazi. Islamic Courts Union do jiste miry zavedlo v zemi poradek a jeji
postoj k vykladu islamskeho prava Shari'i zustaval stale celkem pokrokovy.
(Ne)uspesna intervence USA
Bushova administrativa vsak po roce 2001 nastoluje novou eru
zahranicni politiky, nesouci se ve znameni boje proti terorismu. Posleze je ICU
obvinena z vazeb na Al Qajdu a zapsana na seznam teroristickych organizaci,
majici primy ci neprimy vztah k utokum na americke ambasady v Keni a Tanzanii v
roce 1998. Naopak valecni zlocinci z rad generalisimu, (vcetne toho, ktery v roce 1993 nechal zabit 18 americkych
obcanu), terorizujici mistni obyvatelstvo se stavaji spojenci USA. CIA
vojensky podporuje tyto generalisimi v domneni, ze se jim podari porazit ICU.
Tento zpusob intervence vsak nestaci a ma za nasledek pouze narust nasili na
civilnim obyvatelstvu. Bushova administrativa se tedy obraci ke svemu
poloztracenemu "synovi" Melesovi v Etiopii. Washington podpori v roce 2006 Melese
vojenskou a ekonomickou podporou pro vpad do Somalska.
Etiopske jednotky od sveho vstupu do Somalska terorizuji
obyvatelstvo, znasilnuji a pleni. ICU se jim porazit nepodari a v roce 2007 se
k velke uleve celeho Somalska stahuji. Nasledkem teto amerikou kryte etiopske
intervence do Somalska je 10 000 mrtvych, million presidlenych osob a zdevastovana
zeme. Dusledkem je take radikalizace mezi ICU a odstepeni radikalniho jadra Al
Shabab a Hizbul Islam, ktere se stavi do opozice vuci umirnenejsi vetsine ICU.
Behem etiopske invaze ICU vyhlasuje Djihad proti Etiopii a vyzyva vsechny
muslimy na pomoc. Vyzvu vyslysi rada vyslouzilych i cerstvych mudzahedinu z
Afghanistanu a Pakistanu.
Americka intervence do Somalska skrze vojenskou a
ekonomickou pomoc vojenskym panum v Somalsku a kryta etiopskou invazi, vyustila
ve vystupnovani nasili na civilnim obyvatelstvu, velkem poctu mrtvych, milionu
presidlenych osob a radikalizaci dosud umirnenych islamistu.
A ted? …
Umirnene jadro ICU odchazi do exilu v Eritrei a Djibouti. USA nahle
vyskrtava ICU ze sve teroristicke hitparady a zacina jednat. ICU v Djibouti vede
jednani s Transitional Federal Government (TFG) a Sheik Sharif Ahmed, vudce ICU
je na zacatku roku 2009 zvolen prezidentem teto prechodne vlady.