Pro bohabojne kulturni antropology je Jemen zaroven
zajimavym prikladem tradicni spolecnosti s pevnou strukturou kmenoveho
nacelnictvi majici koreny v pred-muslimskych dobach. Jiz tisic let pred Kristem
zde v pousti na vysokohorske plani zalozil Shem, syn Noa, po opadnuti velkych
vod mesto Sana`a,
kde posleze vyrostla bohata a bajna kultura karavan a kralovstvi Sabaean. Toto pohadkove
mesto dodnes nese mnoho stop zidovske kultury a svou ojedinelou architekturou
se radi mezi skvosty na celem svete. Obdobne je tomu i na mnoha dalsich mistech
na pobrezi I v pousti.
Od vzniku Islamu, muslimove prominou, od konecneho vyjeveni
bozi vule prorokovi Mohammedovi se zde pevne zakorenila vira v Allaha, casto ve
sve rigidni podobe. Soucasny stav navic podporuji vlivne sily Wabhabistu ze
sousedni Saudske Arabie. Jemen se mimo jine muze pochlubit coby jedna z
nejchudsich zemi sveta, kde prijem vice jak dvaceti milionu lidi nepresahne 150
dolaru mesicne. Az 70% narodniho prijmu pochazi z dani cizich tezarskych
spolecnosti, coz se rovna asi 2% prijmu z vyvozu ropy Saudske Aqrabie. Zbylych
30% pokryva vyroba a spotreba qatu, velmi oblibene a zemi devastujici
rostline, jez je v ostatnich zemich povazovana za drogu a jejiz pozivani zakazano
zakonem.
Plavbou do Jemenu
Jemen se od zhrouceni italskeho kolonialniho panstvi v
Somalsku stal nahradnim domovem a utocistem pro mnohe z nich. Neustavajici
konflikt mezi stridajici se vladou a islamistickymi milicemi v stredni a jizni
casti Somalska, vypudi mesicne tisice az desetitisice lidi z jejich domovu do
severnich provincii Somalska Puntlandu a Somalilandu, zkomirajicich pod tlakem
sucha, vysokych teplot, nedostatkem vodnich srazek, migraci vsezeroucich
sarancat a nedostatkem jidla. Mnozi z nich ani v tomto prelidnenem kraji bez
sanci na lepsi zitrek nenajde utechu a rozhodnou se pro velmi riskantni plavbu
do Jemenu. Pres 3 000 lidi mesicne se pod bicem prevadecu a obchodniku s lidmi
odvazi na nekolikadenni plavbu pres Adensky zaliv, hledajici stesti, mir a
klid. Mnoho z nich na konci sve cesty sice spatri breh, ale nikoli ten
Jemensky. Na malych lodkach, namackani vsude kde se na lodi da, bez vody a jidla, biti prevadeci
celi az sesti metrovym vlnam, ktere jejich putovani za stestim meni v nocni
muru. Mnozi neumi plavat a presto jsou nuceni pres palubu hodiny od pobrezi,
vycerpani, zraneni, matky s detmi, stari, nezletili, bez sanci…a to vse za 150
doalru. Nekdy k horsimu zasahnou pirati pouzivajici prevadecske lode coby
lidske stity proti patrolujicim mezinarodnim silam. Jindy pro zmenu zasahne i
jemenska pobrezni hlidka, ne vzdy ku prospechu nevinnych lidi. Pocty obeti
rostou s pocty zoufalych lidi, pocty uspesnych plaveb rostou s pocty mnozicich
se prevadecu.
Konecne v zemi zaslibene
Vladni politika Jemenu vsak take neni naklonena vsem. Zatimco
somalsti nove prichozi pozivaji statutu uprchliku prima facie, tedy bez pardonu
a jsou opravneni v zemi beztrestne zustat. Ne-somalsti prichozi jsou bez
milosti zavirani a deportovani, nebo predavani dal prevadecum s cilem co
nejvice omezit jejich pobyt v tak vycerpanem a vyprahlem Jemenu. Kolo se tak
uzavira a Jemen se opet stava dulezitym bodem stretavani migracnich proudu. Ti
co zustavaji, v beznadeji dal prezivaji v uprchlickych taborech, slumech na
krajich mest, ci roztrouseni po kraji. Vetsina z nich praci v Jemenu nenajde,
se 40% nezamestnanosti je to take velmi tezke. Nezbyva nez zebrat, myt auta ci
delat drobne prace za minimalni mzdu.